Rozšíření základních definic a pojmů

Finanční leasing (§ 21d odst. 1 ZDP)

Úpravou základní definice došlo k:
a. rozšíření předmětu i na nemovité věci (tedy i na pozemek a stavbu)
b. implementace podmínky uznatelnosti nákladů z bývalého § 24 odst. 4 do základní definice § 21d odst. 1 ZDP
c. dochází k jednoznačnému oddělení leasingu od operativního nájmu (odlišná definice, podmínky daňové uznatelnosti)

Nová definice o vkladech u svěřenských fondů, fundací a ústavů (§ 21g)

Na tyto vklady se hledí jako na vklady do obchodní korporace (ty se u nabyvatelů považují za úplatný příjem, neboť vkladatel za vklad dostává podíl). Z toho vyplývá, že na ně nelze nahlížet jako na bezúplatné nabytí majetku (tj. není to ani dar). Tímto je eliminován vliv následujících restrikcí:

§ 27 písm. j), § 25 odst. 1 písm. i), § 25 odst. 1 písm. zp) a zq) ZDP.

Minimální mzda (§ 21g)

Ve všech ustanoveních, kde se o minimální mzdě hovoří, platí, že:
a. se jedná o minimální mzdu, která je účinná k první dni příslušného zdaňovacího období,
b. neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.

Vztah k účetním předpisům (§ 21h)

U poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy a výdaji jeho náklady podle účetních předpisů. Toto neplatí pro ty, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Tato definice platí v plném rozsahu celého zákona – i pro § 3 a 18 ZDP. Tím je opětovně zasáhnuto do § 23 odst. 1 – základní definice základu daně a je vypuštěna vazba na výnosy, která je zahrnuta do § 21h.

Změny v modifikaci základu daně

Polhůtní závazky (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12)

Zkracuje se doba, po jejímž uplynutí musí dlužník zvýšit základ daně o neuhrazené dluhy, které byly zachyceny v účetnictví a zahrnuty do nákladů v předchozích zdaňovacích obdobích na 30 měsíců. Pro závazky splatné do konce roku 2014 se použije původní (staré) ustanovení (36 měsíců) § 23 odst. 3 písm. a) bod 12.

Úprava základu daně ve vztahu k účtování na jiný výsledek hospodaření minulých let

Toto účtování se projeví v základu daně pouze v případě, že daná operace základ daně ovlivňuje – a to není ve všech případech účtování proti jinému výsledku hospodaření minulých let, ale prakticky jen v některých případech změny metody oceňování oběžných aktiv. Upraven je základ daně směrem nahoru i dolů a to podle charakteru změny metody.

Odpočet na odborné vzdělávání

Úprava základu daně umožňuje „dodanit“ jen rozdíl mezi odpočtem 50% a 110% v případě odpočtu majetku na podporu odborného vzdělávání. Tato rozumná úprava je použitelná již pro rok 2014.

Novela ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP

U této známé a používané metody vyčlenění výnosů ze základu daně, pokud přímo odpovídají daňově neúčinným nákladům a to v minulém i jsoucím období.

Příkladem je prodej automobilu z obchodního majetku fyzické osoby, které bylo užíváno částečně také k osobní spotřebě. Je možné snížit základ daně o patřičnou část tržby, nebo v případě veřejně prospěšných poplatníků se prodává věc, která sloužila hlavní neziskové a vedlejší činnosti dohromady. Tržba bude rozdělena na zdanitelnou vedlejší a osvobozenou hlavní část.

Změny týkající se přeměn společností, vkladu podniku a výměny podílů.

Možnost převodu daňové ztráty v případech násobných fúzí či vkladu obchodních závodů se přesouvá i na poplatníka, který ji převzal od poplatníka, kterému byla daňová ztráta vyměřena. Tato možnost je zároveň doplněna do § 38na.

Daňově účinné náklady

Vyřazení odepisovatelného majetku

V případě vypořádání hmotného majetku při zániku práva stavby je zůstatková cena tohoto majetku daňově účinná stejně jako při prodeji či likvidaci.

Prodej pozemku fyzickou osobou

Formálně se stanoví, že při prodeji pozemku se ztrátou je ztráta dále nedaňová, nicméně se toto nevztahuje na „tu část pozemku, která je stavbou“, byt právně se jedná stále o pozemek. Ztráta z prodeje stavby je daňově účinná. (toto je možné uplatnit i pro rok 2014).

Prodej nemovité věci v SJM a daň z nabytí nemovité věci

Pokud dojde k prodeji věci v SJM, příjem daní jeden z manželů, pokud druhý z manželů přizná daň z nabytí nemovitých věcí (přiznává v daňové přiznání jen jeden z manželů), může si tento náklad po zaplacení uplatnit ten z manželů, který dotyčný příjem zahrnul do svého daňového přiznání. (toto je možné uplatnit i pro rok 2014).

Odpis pohledávky

Mezi základní požadavky zákona proto, aby bylo možné uplatnit odpis pohledávky, patří také podmínky zaúčtování vzniklé pohledávky do výnosů. Toto neplatí v případě, kdy byla pohledávka zaúčtována v důsledku oprav chyb minulých let rozvahově (proti jinému výsledku hospodaření minulých let), nicméně o jejich hodnotu byl zvýšen základ daně. Taková pohledávka splňuje základní podmínku v návětí § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. (toto je možné uplatnit i pro rok 2014).

§ 24 odst. 2 písm. zc) ZDP

Jedná se o hojně užívaný nástroj, který za splnění zákonem stanovených podmínek „vytvoří“ z daňově neúčinného nákladu náklad daňově účinný. Novou podmínkou je, že původně daňově neúčinný náklad (odpadá vazba na § 25) bude přeúčtován jiné osobě, nebo je povinna tato jiná osoba náklady uhradit na základě závazku. Zůstává vazba na uznatelnost nákladu do výše příjmu. Příjmy musí být zahrnuty v základu daně v období jsoucím či předcházejícím.

Zároveň platí pravidlo, že pokud má náklad svůj specielní režim, není možné použít obecné ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc), jako například:

a. rezervy, opravné položky, nabývací ceny podílů, pohledávky, výdaje na spotřebované pohonné hmoty, pokud se použil paušál na dopravu, oceňovací rozdíly, finanční leasing, odpisy.

Hodnota práva stavby, které není hmotným majetkem v DE

Právo stavby, které není hmotným majetkem se v daňové evidenci „časově rozlišuje“ podobně jako náklady na finanční leasing (§ 24 odst. 2 písm. zx) ZDP. Do výdajů je možné uplatnit poměrnou výši připadající ze sjednané doby zřízení práva stavby na příslušné zdaňovací období. (toto je možné uplatnit i pro rok 2014).

Podmínky uznatelnosti splátek finančního leasingu

Původní tři podmínky uvedené v § 24 odst. 2 byly rozděleny na dvě místa:
a. § 21d do obecné definice (doba trvání a test na zůstatkovou cenu)
b. § 24 odst. 4 (povinnost zahrnout po ukončení do obchodního majetku)

Finálně nedošlo k věcné změně.

Změny v odpisování

Velmi důležitá změna probíhá v § 27 písm. j), kde je z odpisování vyloučen hmotný majetek nabytý darováním, pokud tento dar nebyl při nabytí zdaněn (byl od daně osvobozen, nebo nebyl předmětem daně). Z množiny majetku, který není možné odpisovat, vypadává majetek nabytý dědictvím a odkazem. Úprava je jednotná pro právnické i fyzické osoby. (toto je možné uplatnit i pro rok 2014).

Doplnění definice vstupní ceny u pronajímaného hmotného movitého majetku

a. Upřesňuje, že součástí vstupní ceny jednotky není ocenění té její části, která je pozemkem.
b. Pokud je dar účelově přijat na pořízení hmotného odepisovatelného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, snižuje se o jeho hodnotu vstupní cena pro odpisování a to bez ohledu za způsob jeho ocenění (pořizovací cena, vlastní náklady….). (toto je možné uplatnit i pro rok 2014)

Vstupní cena u nabyvatele vkladu

Vstupní cena hmotného majetku původního odpisovatele, která se použije u nabyvatele vkladu pro účely daňového odpisování, se zvyšuje o částky, které se staly u nabyvatele součástí ocenění jako náklady související s jeho pořízením podle účetních předpisů. Může se jednat například o daň z nabytí nemovitých věcí, pokud poplatníkem je nabyvatel, V daném případě koresponduje účetní a daňové zachycení této daně. I při takto změněné vstupní ceně nadále platí pokračování v odpisování (§ 30 odst. 10 ZDP) (toto je možné uplatnit i pro rok 2014).

Odpisy svěřenských fondů

Majetek vyčleněný do svěřenského fondu je možné odpisovat (nebrání tomu ustanovení § 25 ani § 27) a to podle § 30 odst. 10 písm. b), které se bude nově vztahovat na všechny typy vkladů a přeměny u právních nástupců. Týká se to i vkladů definovaných v § 21f.

Změny v přílohách zákona

Příloha č. 1 – zařazení majetku do odpisových skupin

a. ventilátory a ventilační nebo recirkulační odsávače – skupina 2 (odstranění duplicity)
b. hydraulická a pneumatická zařízení – skupina 2 (odstranění duplicity)
c. elektrické spotřebiče pro domácnost – skupina 2 (odstranění duplicity)
d. jednotky, které zahrnují nebytový prostor v domech, budovách a stavbách uvedených v 6. odpisové skupině – skupina 6

Příloha č. 2 – přechod z vedení účetnictví na vedení daňové evidence

Úpravy základu daně se uplatni až v období, kdy se zahájí vedení daňové evidence.

Příloha č. 3 – přechod z vedení daňové evidence na účetnictví

Úpravy základu daně se uplatni až v období, kdy se zahájí vedení účetnictví (není změna, už bylo upraveno v minulosti)
Změnu v novelizovaných odpisových skupinách je možné použít již pro rok 2014, pro rok 2015 je změna povinná.

Procesní ustanovení o sankcích a oznamovací povinnosti

Pokuta za opožděné tvrzení daně (§ 38o)

Jedná se o situaci, kdy část dílčího základu daně fyzické osoby ze závislé činnosti, ze kterých plátce sráží zálohu na daň, vyšší než 50% celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně na desetinu.

Jedná se o doplnění § 250 DŘ, kde:

a. je stanovena 5 denní (pracovní dny) liberační lhůta, kde se sankce v podobě pokuty nepředepíše
b. je stanovena obecná sazba 0,05% stanovené daně za každý de prodlení, nejvýše však 5% stanovené daně.
Nepřímá novela daňového řádu přes daň z příjmů zavádí ve výše uvedených případech koeficient 0.1.

Zvláštní ustanovení o penále (§ 38p)

Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední dodatečně uplatněny tyto částky:

a. odčitatelné položky podle § 34 (daňová ztráta)
b. položek snižujících základ daně podle § 20 a 15

Touto úpravou se ruší nemožnost podání dodatečného daňového přiznání na vyšší ztrátu a vyšší vybrané odčitatelné položky, které tak mohou být v dodatečných daňových přiznáních volně uplatněny. Z dodatečného daňového přiznání i nadále není předepisováno penále, pouze případný úrok z prodlení.

Navíc se připouští jejich uplatnění i v průběhu daňové kontroly a to podle principu, který je obsažen v rozsudku NSS z 27. 2. 2014 čj. 0 Afs 41/2013 – 33.

Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob (§ 38v)

Toto oznámení je povinné v případě, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který:
a. je od daně z příjmů osvobozen
b. je vyšší než 5 mil. Kč

Oznámení se podává ve lhůtě pro podání daňového přiznání (včetně možnosti prodloužení daňovým poradcem), platí i pro poplatníky nepodávající daňové přiznání, neexistuje formulář (je možné ji podat písemně, ústně do protokolu, datovou schránkou), existují jen povinné náležitosti oznámeni:

a. výše příjmu
b. okolnosti nabytí příjmu
c. datum obdržení příjmu

Příjmy plynoucí do SJM oznamuje jeden z manželů.

Po uplynutí lhůty pro stanovení daně dotyčného roku, není možné uložit pokutu.

Neplnění této povinnosti stíhá sankce ve výši:
a. 0,1% z částky neoznámeného přijmu, pokud ji poplatník splní sám bez výzvy, ale pozdě
b. 10% z částky neoznámeného příjmu, pokud ji poplatník splní ve lhůtě výzvy k podání
c. 15% z částky neoznámeného příjmu, pokud ji poplatník nesplní ani v náhradní lhůtě.