Rezerva na likvidaci aktiva

V případě pořízení dlouhodobého majetku není vždy zřejmé, že vlastník bude tento majetek také likvidovat a náklady na likvidaci budou vyšší než zcela nevýznamné. Existují však situace, kdy povinnost likvidace ( např. výrobní linky – aktiva, která se nezamýšlejí prodat):

a) je ukládána zvláštními právními předpisy (např. regulace povinnosti likvidace solárních zařízení), nebo
b) může vyplývat ze smluv (např. povinnost uvést najatou věc či najatý prostor do původního stavu, či odstranit stavbu k okamžiku zániku práva stavby).

Pokud zároveň platí, že náklady na likvidaci nejsou nicotného charakteru a blíží se hranici významnosti, je třeba vytvořit rezervu na likvidaci dotyčného aktiva.

Rezerva na likvidaci následků činnosti

Příkladem může být povinnost likvidace činnosti vyplývající z likvidace odpadů podle zákona o odpadech (například povinnost rekultivovat skládku).

V souvislosti s touto problematikou jsou kladeny dvě základní otázky:
1. Jak by se povinnost likvidace měla promítnout v účetnictví včetně toho, zda by se tak mělo dít jednorázově či postupně,
2. jak by mělo být účtováno ukládání peněžních prostředků určených na pokrytí budoucí likvidace.

Jednorázová či postupná tvorba rezervy

Povinnost likvidace může vzniknout stejně tak jednorázově, jako může být vyvolána postupně činností účetní jednotky či používáním aktiva.

Rezerva bude tvořena postupně, pokud je provozována činnost vyvolávající povinnost likvidace (rezerva na likvidaci následků činnosti) nebo používáno aktivum, jehož likvidaci je účetní jednotka povinna provést (rezerva na likvidaci aktiva).

V případě, že účetní jednotka pořídila aktivum spjaté s povinností likvidace, které již bylo používáno, nebo převzala činnost, v rámci jejíhož provozu již vznikla povinnost likvidace jejích následků předchozímu provozovateli, a současně s tím na účetní jednotku přešla povinnost likvidace aktiva, tedy dosavadních následků převzaté činnosti, účetní jednotka vykáže k datu pořízení aktiva nebo převzetí činnosti rezervu na likvidaci jednorázově. Podobně (jednorázovou tvorbou) budeme postupovat i v případě, kdy účetní jednotka převzala aktiva nebo činnosti zatížené povinností rezervy na likvidace v rámci přijetí vkladu obchodního závodu nebo přeměn obchodních korporací.

Výše rezervy

Výše rezervy na likvidaci aktiva je k rozvahovému dni stanovena na základě odhadu celkových výdajů potřebných na úhradu likvidace po ukončení používání aktiva a míry dosavadního využití aktiva. Při stanovení míry dosavadního využití aktiva se vychází ze stejných údajů jako při stanovení jeho odpisů. Při stanovení výše rezervy na likvidaci aktiv se nezohledňuje očekávaný výnos z vyřazení likvidovaných aktiv. Tento výnos by měl být zohledněn v jejich zbytkové hodnotě. V daném případě se použije metoda účetních odpisů se zbytkovou hodnotou (§ 56 odst. 3 Vyhlášky 500/2002 Sb.).

Výše rezervy na likvidaci následků činnosti je k rozvahovému dni stanovena na základě nejlepšího odhadu částky výdajů, která by byla potřebná na úhradu likvidace následků činnosti uskutečněné k rozvahovému dni. Pokud se vychází z odhadu celkových výdajů potřebných na úhradu likvidace po ukončení příslušné činnosti, při stanovení výše rezervy k rozvahovému dni se zohlední poměrná míra doposud uskutečněných činností.

Způsob tvorby rezervy – změna stavu rezervy (tedy její tvorba či rozpuštění) je nákladem na tvorbu rezerv. Výjimkou z výsledkového způsobu tvorby rezervy jsou situace jejího převzetí po předchůdci (nabytí obchodního závodu vkladem či nabytí již používaného jednotlivého aktiva či pokračování v činnosti)

Povinnost inventarizace

Rezervy obecně, tedy i rezervy na likvidace podléhají inventarizaci, kde se posuzuje výše a oprávněnost vytvořené rezervy. Navíc účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede způsob stanovení rezervy na likvidaci a období, ve kterém se očekává provedení likvidace. V případě rezervy na likvidaci aktiva se uvede také odhad částky výdajů potřebných na úhradu likvidace aktiva.