1. Nová definice stavebních pozemků

Zásadní změna proběhne u stavebních pozemků, které jsou s účinností od 1. 1. 2016 pro účely DPH definovány ve vazbě na splnění určitých podmínek odlišných od roku 2015. Naopak se nic nemění na skutečnosti, že se stavební pozemky převádějí v základní sazbě daně a to bez ohledu na to, jaká stavba na nich bude provedena.
Stavebním pozemkem je pozemek (základní sazba DPH), na kterém:
a) má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a
b) který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo,
c) v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo
d) Pozemek může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.Další dělení pozemků na pozemky funkčně související a funkčně nesouvisející se stavbami, je beze změny a navazuje na Informaci GFŘ vydané v roce 2015.
Zdanění:
1)stavby „mladé“ – do 5 let od kolaudace nebo začátku užívání pro nekolaudované stavby
a.vždy zdanitelné plnění
2)stavby „staré“ – po 5 leté lhůtě
a.bez nároku na odpočet na vstupu ALE dobrovolně lze zvolit režim zdanění – pokud je kupující plátce, pak je nutný jeho písemný souhlas se zdaněním
3)pozemky
a.stavební
b.ostatní
i.funkčně související se stavbou – prodej v režimu stavby
ii.funkčně nesouvisející se stavbou – podobně jako „staré“ stavby – lze prodat v režimu osvobozeníZapočetí běhu lhůty pro osvobození staveb

  • Novinkou je však přesnější definování začátku běhu osvobozující pětileté lhůty pro stavby. Vzhledem k tomu, že se režim staveb použije i u funkčně souvisejících pozemků, jedná se o zásadní změnu i pro převod pozemků.
  • Převod staveb je osvobozen od daně po uplynutí 5 let:
    • od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, nebo
    • ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby, jednotky nebo inženýrské sítě podle stavebního zákona v souladu
      • s prvním oznámením o záměru započít s jejich užíváním,
      • se souhlasem stavebního úřadu, byly-li odstraněny nedostatky, pro které stavební úřad zakázal jejich užívání, nebo
      • s oznámením o záměru započít s užíváním nebo oznámením změny v užívání po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě.
Novinka v režimu volby osvobození bez nároku na odpočet daně, nebo zdanění pozemků i staveb
S účinností od 1. 1. 2016 se plátce
– prodávající může rozhodnout, že se u dodání pozemku (mimo stavebního) a u dodání vybrané nemovité věci po uplynutí 5 leté osvobozující lhůty uplatňuje daň. Pokud je příjemce plnění plátcem, lze tak učinit pouze po jeho předchozím písemném souhlasu a pak je uplatněn režim přenesení daňové povinnosti (§ 56 odst. 5 a § 92d ZDPH). Režim přenesení daňové povinnosti se tak dostává zcela nově od 1. 1. 2016 do oblasti převodu vybraných nemovitých věcí.

Změny zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016

Zákon č. 221/2015 Sb.
Účinnost: 1. 1. 2016
– Pro účetní jednotky s jiným účetním období než je kalendářní rok se použije poprvé v účetním období, které započalo v roce 2016.
– Jedná se zejména o změny vyplývající z transpozice směrnice 2013/34/EU s účinností k 1. 1. 2016.
– Dalšími dotčenými zákony jsou zákon o daních z příjmů, zákon o rezervách a zákon o auditorech. Transpozice se netýká převzetí nových pojmů používaných ve směrnici například pro účetní závěrku a výroční zprávu (zůstáváme u původních pojmů). Navíc proti směrnici je do zákona zařazena definice účelu účetní závěrky, upravená formulace událostí po rozvahovém dni, znovuzavedení jednoduchého účetnictví a povinnost sestavení výkazu peněžních toků a výkazu o změnách vlastního kapitálu.
1. Kategorizace účetních jednotek
Subjekty veřejného zájmu (§ 1a)
– jsou definovány jako banky, pojišťovny, penzijní společnosti a zdravotní pojišťovny, emitentem investičních CP přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Do nabytí účinnosti novely byly subjekty veřejného zájmu definovány zákonem o auditorech. Rozdíl je v tom, že zákon o auditorech označoval za subjekt veřejného zájmu také jednotku, jejíž průměrný přepočtený stav zaměstnanců převýšil 4 000.
– respektive instituce emitující CP a VÚJ (např. OSS)Kategorizace účetních jednotek (§ 1b)
– Účetní jednotky budou rozděleny do 4 skupin podle toho, zda převýší alespoň dvě ze tří kritérií, kterými jsou:1) aktiva celkem podle Směrnice EU se jedná o aktiva netto, tato definice pak platí pro celý zákon o účetnictví (pro audit za r. 2015 ještě brutto, za r. 2016 již netto)

2) roční úhrn čistého obratu přepočtený na celé účetní období, pokud je toto kratší než 12 měsíců (celkový obrat dělený skutečným počtem měsíců účetního období, vynásobený 12). Ve Výkazu zisku a ztráty je nově hodnota obratu vyjádřena na samostatném (posledním) řádku výkazu.

3) průměrný počet zaměstnanců během účetního období

tab1.jpg
  • = podle převažujícího počtu kritérií (2 kritéria v jedné kategorii – pak je subjekt v této kategorii), přeřazování ú.j. je možno až po 2 letech! nelze střídat po roce
  • Mezi velké jednotky patří také subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky.
Způsob zařazení a hodnocení kritérií (§ 1e)
Účetní jednotky se do uvedených kategorií zařadí podle výsledků předcházejícího účetního období (roku 2015). Nové účetní jednotky se zařadí do kategorie podle kritérií, u nichž lze předpokládat jejich dosažení. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí (nebo naopak přestane překračovat) dvě hraniční hodnoty, změní svoji kategorii od následujícího účetního období.Podobně budou děleny konsolidační skupiny (§ 1c)
tab2.jpg

– Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu.

– Nová kritéria jsou postavena na konsolidovaném základu (nikoliv na nekonsolidovaném – tj. na prostém součtu hodnot), což vyvolá potřebu v podstatě konsolidaci provést, abychom byli schopní zjistit, že skupina je malou skupinou a z konsolidace tudíž osvobozena. Skupiny budou podle uvedené tabulky poprvé určovány z účetní závěrky za rok 2016.

– Kromě malé skupiny účetních jednotek, která je od konsolidace osvobozena, je možné z konsolidační skupiny vyjmout:
o podíly sloužící výhradně k obchodování s nimi,
o podíly s přísně a dlouhodobě omezeným výkonem práv (například, pokud je některá z konsolidovaných jednotek v konkursu),
o účetní jednotky, které jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné,

Dochází ke změně v konsolidovaném Výkazu zisku a ztrát – doplňuje se o kladný nebo záporný konsolidační rozdíl.
Konsolidovaná příloha je řízena § 39, 39b a 39c Vyhlášky.

Jednoduché účetnictví
– nově jen PO s příjmy < 3 mil. Kč, které jsou zároveň, org. zaměstnanců, spolky, odbory, církve, náboženské nebo honební společnosti. – termín sestavení do 30.6.RRRR Vedení zjednodušeného (podvojného) účetnictví
Účetní jednotky „komerčního“ charakteru budou vést účetnictví v plném rozsahu. Výjimku – tj. možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a sestavovat také účetní závěrku ve zkráceném rozsahu budou mít jen:

– příspěvkové organizace, kterým toto povolí zřizovatel

– mikro a malé účetní jednotky, pokud jsou právnickými osobami nepodléhající povinnému auditu, pokud se jedná o:

o bytová a sociální družstva (= ne obchodní společnosti kromě družstev),
o spolky, nadační fondy, církve, společenství vlastníků jednotek, o.p.s., ústavy, odborové organizace (účtující podle vyhlášky 504/2002),
o svěřenské fondy účtující podle vyhlášky 504/2002 Sb. nebo 500/2002 Sb.

– fyzické osoby, které jsou mikro a malé účetní jednotky a nepodléhají povinnému auditu.

Pokud by však výše jmenovaná účetní jednotka chtěla vést účetnictví v plném rozsahu, je takové rozhodnutí možné.
Ve zjednodušeném účetnictví se neúčtuje o opravných položkách, rezervách, (s výjimkou zákonných rezerv, o kterých se účtuje), protože není nutné s výjimkou odpisů dodržovat zásadu opatrnosti. Dále je možné spojit účtování v deníku a hlavní knize, lze účtovat na skupinových účtech a takto také sestavit účtový rozvrh.

2. Změny v účetních zásadách
Doplnění některých účetních zásad:
– Definice účelu účetní závěrky – účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě a podávala srozumitelně věrný a poctivý obraz tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá, činit ekonomická rozhodnutí.Nová definice „následných událostí“ (§ 19 odst. 5 a 6)- v účetnictví musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly známé až mezi rozvahovým dnem a datem sestavení účetní závěrky. (Př. událost nastane v listopadu – zjistím v únoru – opravím v účetnictví)

– v příloze účetní závěrky musí být popsány důsledky a ekonomické dopady významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a datem sestavení účetní závěrky. (Př. nastane v únoru – neopravuji, ale vykážu v příloze)

Definice významnosti

– informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. (Ale např. významnost 1 mil. Kč
– jedna chyba 800 tis. Kč – pod významností – neberu v úvahu, ale 5 chyb o hodnotě 800 tis. Kč – musím zhodnotit)

Doplnění definice rezervy

– Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni pak rezerva musí představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání.

Reálná hodnota
– Reálnou hodnotou je nově i ocenění oceňovacími metodami (používají banky).

Závěrem je třeba podtrhnout, že povinnost vedení správného, průkazného účetnictví, které věrně zobrazuje skutečný stav majetku a závazků a povinnost doložení těchto skutečností inventarizací, se vztahuje na všechny účetní jednotky bez ohledu na rozsah vedení účetnictví.

3. Změny v účetní závěrce

Sestavování přehledu peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu (od r. 2016 povinně ze zákona velké a střední ú.j.) řeší § 18 odst. 2. Tyto části účetní závěrky nesestavují:

– mikro a malé účetní jednotky
– vybrané účetní jednotky, pokud nesplní obě hodnoty v § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 (tj. netto aktiva 40 mil. Kč a čistý obrat 80 mil. Kč) a to k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející období.
– Přehled o peněžních tocích nesestavují banky, pojišťovny a penzijní společnosti. Pro ostatní účetní jednotky je sestavení přehledu o změnách vlastního kapitálu a přehledu o peněžních tocích povinné.

Z hlediska obchodních společností lze říci, že přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu nesestavují mikro a malé účetní jednotky a družstva, neboť nejsou obchodními společnostmi.

K obsahu přehledu o změnách vlastního kapitálu je navržena a zatím ještě neschválena Interpretace NI 53 – Struktura a obsah přehledu o změnách vlastního kapitálu (lze sledovat na www.nur.cz)

Zrušení zřizovacích výdajů (nově se ruší účet 011 – položky na něm budou převedeny a doodepsány na jiném účtu)
– Zřizovací výdaje vzniklé po účinnosti zákona přestávají existovat, v rozvaze se nebudou považovat za dlouhodobý nehmotný majetek, je zrušen samostatný řádek v rozvaze.
– Přechodné ustanovení zákona však zajistí doodepsání stávajících zřizovacích výdajů (a to i ve spojené novele ZDP ohledně uznání jejich daňových odpisů) a vykázání těchto „zbytkových“ zřizovacích výdajů jako jiný nehmotný majetek.

Účetní závěrka musí kromě dalších náležitostí obsahovat také:
– informaci o zápisu do veřejného rejstříku, která je uváděná na obchodních listinách.
– případný dovětek, že je v likvidaci

Účetní závěrka se sestavuje buď v plném, nebo zkráceném (nikoliv zjednodušeném) rozsahu. Rozsah účetní závěrky v plném a zkráceném rozsahu pro jednotlivé skupiny účetních jednotek, stejně jako rozsah a obsah přílohy účetní závěrky stanoví prováděcí předpis. Stále platí, že účetní závěrku v plném rozsahu sestavují povinně auditované účetní jednotky.

Rozvahu v plném rozsahu sestavují:
– velké a střední vždy
– malé a mikro, jen pokud podléhají povinnému auditu

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu sestavují:
– obchodní společnosti
– ostatní účetní jednotky, pokud
o jsou velké a střední (vždy)
o malé a mikro, jen pokud podléhají povinnému auditu

V jednotlivých výkazech (zejména ve Výkazu zisku a ztrát) dochází k řadě změn.

4. Změny v povinném auditu
Nemění se kritéria pro povinný audit řádných a mimořádných účetních závěrek, novinkou však je povinnost auditu nově vzniklých účetních jednotek od první účetní závěrky, pokud je pravděpodobné, že se stanou středními či velkými účetními jednotkami (§ 20).
§ 20 staví do pozice povinně auditovaných účetních jednotek:- velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu
– střední účetní jednotky
– malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy a překročily nebo dosáhly alespoň jedno ze tří zákonných kritérií za období jsoucí a bezprostředně předcházející:o aktiva celkem 40 mil. Kč
o úhrn čistého obratu 80 mil. Kč
o průměrný přepočtený počet zaměstnanců 50
o ostatní malé účetní jednotky, pokud překročily nebo dosáhly alespoň dvě ze tří zákonných kritérií za období jsoucí a bezprostředně předcházející.

Stále není dořešena otázka povinného auditu evropské společnosti, pokud není střední či velkou účetní jednotkou.

= nově audit pro rok 2016
posuzuji za r. 2016 netto aktiva a za r. 2015 netto aktiva
= nově audit pro rok 2015
posuzuji za r. 2015 netto aktiva, za r. 2014 brutto aktiva

5. Výroční zpráva (zákonná povinnost auditu = povinnost vytvořit VZ)

Kdo nesestavuje výroční zprávu:

– vybrané účetní jednotky, pokud nejsou subjektem veřejného zájmu nebo nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem
– malé účetní jednotky, pokud jsou a.s. nebo svěřenskými fondy (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných zákonů
– ostatní malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů
– mikro účetní jednotky, které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů

o Pokud výroční zprávu sestavují střední, malé, nebo mikro účetní jednotky, neuvádějí v ní nefinanční informace (§ 21 odst. 2).

Výroční zpráva kromě původních povinných bodů obsahuje také:
– informaci o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů
– informaci o tom, za má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí

Součástí výroční zprávy u účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví, které se zapisují do obchodního rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.

Novela zákona o auditorech (novelizován společně se zákonem o účetnictví) přináší zásadní změnu v auditu výroční zprávy. Auditorské ověření výroční zprávy nebude obsaženo v samostatné zprávě, ale vracíme se k jedné zprávě auditora, která se bude vztahovat jak k účetní závěrce, tak i k výroční zprávě. KAČR připravuje novou směrnici ke zprávě auditora podle novelizovaného zákona. Takto bude nutné postupovat již u auditů započatých v roce 2015, dokončených po 1. 1. 2016.

= od r. 2016 jedna zpráva (o účetní závěrce a VZ) a lze je tedy auditovat pouze dohromady, platí pro všechny auditorské zprávy podepsané po 1.1.2016 – tedy i za r. 2015

6. Změny ve zveřejňování údajů účetní závěrky

Jedná se o návaznost na zákon 304/2013 o veřejných rejstřících a jeho § 66 písm. c), kde se zákon o veřejných rejstřících přímo odvolává na úpravu zveřejňování ve sbírce listin platnou v účetních přepisech. Zároveň je třeba si uvědomit, že sbírka listin není již vázána pouze na obchodní rejstřík, ale například i na rejstřík ústavů, spolků, nadací, společenství vlastníků jednotek, a obecně prospěšných společností. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.

V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Povinně auditované účetní jednotky nemají ve lhůtě pro zveřejnění své účetní závěrky žádnou změnu – tj. do 30 dnů od souběhu vydání auditorského výroku a schválení účetní závěrky valnou hromadou. Pro neauditované účetní jednotky je stanovena lhůta do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.

Stejné podmínky pro zveřejnění platí i pro zprávu o platbách a konsolidovanou zprávu o platbách.

Malé a mikro účetní jednotky, které nejsou povinně auditované, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Zveřejňuje pouze rozvahu a přílohu v účetní závěrce. Jedná se o zjednodušení pro účetní jednotky podnikatelského i nepodnikatelského charakteru.
Pokud účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora, ale pouze druh výroku a odkaz na zvláštní upozornění auditora.

7. Změny ve způsobu oceňování
Ocenění vlastními náklady
Ustanovení § 25 odst. 5 písm. c) a d) ZÚ doplňuje definici platnou pro ocenění vlastními náklady (přímými a přiřaditelnými nepřímými náklady). Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. Změny v kalkulačních vzorcích k 1. 1. 2016 budou znamenat změnu metody s využitím účtu Jiného výsledku hospodaření minulých let.Oceňování tržní hodnotou nepoužijí mikro účetní jednotky, což však nemohou využít:
– obchodníci s cennými papíry,
– platební instituce,
– investiční společnosti
– fondy spravující důchodové spoření a doplňkové penzijní spořeníPřechodné ustanovení se týká majetku, který byl u mikro a malých účetních jednotek oceňován tržními hodnotami. V tomto ocenění budou tyto účetní jednotky pokračovat a to až do jeho vyřazení. Související novela ZDP umožňuje při prodeji nově nepřeceňovaného cenného papíru mikro účetní jednotce daňově uznat jeho pořizovací cenu (§ 24 odst. 2 písm. zy) ZDP),

8. Omezení možnosti výplaty podílů na zisku
Zákon v § 28 odst. 7 výslovně zakazuje výplaty podílů na zisku účetním jednotkám, které mají v aktivech rozvahy vykázané náklady vývoj, pokud disponibilní zdroje ve vlastním kapitálu budou nižší než neodepsaná část nákladů na vývoj (nikoliv výzkum). V aktivech rozvahy – dlouhodobém majetku účetní jednotka eviduje náklady na vývoj, pokud je nakoupila nebo vytvořila za účelem obchodování s nimi. Tyto náklady mohou být vykazovány také jako náklady příštích období, nebo komplexní náklady příštích období a to se stejnými dopady. Netýká se nákladů na výzkum. (= pokud N na vývoj < než disponibilní zdroje, pak může být výplata).
9. Zpráva o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí zemi
Zavedení zprávy o platbách ústředním, regionálním nebo místním orgánům členských států nebo třetích zemí a to pro velké účetní jednotky těžebního průmyslu ((tedy vykonávání činnosti související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy a zásob zemního plynu) a těžby dřeva v původních lesích. Ve zprávě není třeba zohledňovat platby (postupné spolu související, či jednorázové), pokud nepřesahují 100 000 EUR v přepočtu. Jedná se o platby jednotlivým orgánům státní správy členského státu nebo třetí země a to v členění podle orgánů a podle druhů plateb (naturální plnění, licenční poplatek, daň, podíl na zisku apod.) Zpráva o platbách se bude předkládat a zveřejňovat spolu s účetní závěrkou. Pokud účetní jednotka sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, bude sestavovat i konsolidovanou zprávu o platbách. V zákonu se jedná o nová ustanovení § 32a až 32c.
10. Změny v sankcích
Se zavedením jednoduchého účetnictví se do § 37 promítají sankce za porušení podmínek vedení jednoduchého účetnictví (za nevedení jednoduchého účetnictví je sankce 100 tis. Kč, za chybné vedení pak až 500 tis. Kč) a pro účetní jednotky sestavující zprávu o platbách. Konstrukce sankcí je obdobná jako u ostatních účetních jednotek. Pro všechny se budou sankce vyměřovat z netto aktiv.
11. Spojená novela zákona o daních z příjmů a o rezervách
– daňově účinným nákladem bude nově také nabývací hodnota cenného papírupři jeho prodeji a to u mikro účetních jednotek – právnických osob. Toto neplatí pro cenné papíry oceňované reálnou hodnotou (viz přechodné ustanovení zákona o účetnictví)
– v návaznosti na zrušení zřizovacích výdajů se z ustanovení § 32a také vyřazují zřizovací výdaje, taktéž jejich doba odpisování. Pokud však došlo ke vzniku zřizovacích výdajů před nabytím účinnosti zákona, bude se ohledně jejich odpisování postupovat podle zákona platného do konce roku 2015.
– tvorbu rezerv je možné využít i v jednoduchém účetnictví, pokud současně u poplatníka existuje prokazatelná evidence těchto rezerv.

Vyhláška k zákonu o účetnictví pro podnikatele s účinností od 1. 1. 2016

(Vyhláška č. 250/2015 Sb.)

1. Změny v účetní závěrce – přehled účetních výkazů
Rozvaha v plném rozsahu obsahuje všechny položky z přílohy č. 1 vyhlášky a sestavují ji:
– velká a střední účetní jednotka
– malá a mikro účetní jednotka, pokud mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem = ú. j. podléhající povinnému audituRozvaha ve zkráceném rozsahu (I.) obsahuje položky podle přílohy č. 1 označené písmeny a římským číslicemi s výjimkou položek C.II.1 Dlouhodobé pohledávky a C.II.2 Krátkodobé pohledávky a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost ověření účetní závěrky auditorem, neboRozvaha ve zkráceném rozsahu (II.) obsahuje položky podle přílohy č. 1 označené písmeny a může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost ověření účetní závěrky auditorem. (Nebudou ani řádky C.II.1 a 2.)

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 nebo 3 vyhlášky a sestavuje ji:
– účetní jednotka, která je obchodní společností a
– z ostatních účetních jednotek ta, která je
– velká a střední účetní jednotka
– malá a mikro účetní jednotka, pokud mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem

Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky podle přílohy č. 2 nebo 3 vyhlášky označené římskými číslicemi nebo písmeny a výpočtové položky a může ji sestavit:

  • malá a mikro účetní jednotka, která:
    • není obchodní korporací a
    • nemá povinnost ověření účetní závěrky auditorem

Zajímavostí je, že malá a mikro účetní jednotka, která nepodléhá auditu, vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, sestavuje Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, ale nezveřejňuje tento výkaz ve sbírce listin.

Příloha v účetní závěrce
Příloha v účetní závěrce má zcela nové uspořádání, které je poplatné tomu, v jakém rozsahu je Příloha sestavována. Z tohoto důvodu jsou informace rozděleny podle jednotlivých paragrafů vyhlášky.Základní přehled:
– Velké účetní jednotky – § 39 + 39b + 39c
– Střední účetní jednotky – § 39 + § 39b
– Malé a mikro účetní jednotky podléhající povinnému auditu – § 39 + § 39a
– Malé a mikro účetní jednotky nepodléhající povinnému auditu – § 39Novinky v přílohách
– neuvádí se informace o doměrcích splatné daně za minulá účetní období
– neuvádí se informace o pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti
– neuvádí se rozpis rezerv
– informace o ceně auditorských služeb uvádí pouze velké účetní jednotky
– uvádí se, zda účetní jednotka je součástí skupiny pro konsolidovanou účetní závěrku

2. Změny v účetních metodách

§ 47 – ocenění dlouhodobého majetku 

  • Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, za dotaci se považují:
    • bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel
    • bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu.
    • prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci. (§ 47 odst. 6).
§ 49 – Způsoby ocenění zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících
– Vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností (nikoliv jen vlastní výrobou) se oceňují ve skutečné výši, nebo na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou. Vlastní náklady zahrnují přímé náklady a mohou zahrnovat také poměrnou část variabilních a fixních nepřímých nákladů, příčinně přiřaditelných danému výkonu a vztahujících se k období činnosti. Náklady na prodej se do těchto nákladů nezahrnují. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na povinnosti stanovené zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. (§ 49 odst. 5).
– = nově zásoby vlastní činnosti
– = ruší se účty 61x a nahrazují se skupinou 58xÚčetním jednotkám je poskytnut větší prostor pro ocenění zásob nabytých vlastní činností s tím, že již není povinností respektovat povinné členění výroby na zakázkovou, sériovou a hromadnou.
Toto vede ke změně účetní metody a účtování proti jinému výsledku hospodaření a úpravě údajů za minulé srovnatelné období v nových účetních výkazech.
3. Ostatní změny
– zrušení zřizovacích výdajů s přechodným ustanovením pro jejich doodepsání a vykázání v rozvaze,
– omezení odpisů goodwillu vzniklého z podnikových kombinací na maximální dobu 120 měsíců, minimální doba je 60 měsíců, u oceňovacího rozdílu není žádná změna (odpis stále 180 měsíců), (= odpisy 60 – 120 měsíců)
– zrušení mimořádných výnosů, mimořádných nákladů a mimořádného výsledku hospodaření, přičemž účetní operace, které na nich byly účtovány se přesunou do provozní oblasti (jiné provozní náklady a výnosy = provozní náklady/ výnosy mimořádného charakteru).
– V Příloze bude nově zařazen popis výše a povahy výnosů a nákladů, které jsou svým objemem nebo původem mimořádné,
– využití skupiny 58 pro účtování změny stavu zásob vlastní výroby a aktivaci korekcí nákladů, nikoliv přes výnosy. Jedná se o změnu účetní metody. Ve Výkazu zisku a ztráty budou za období roku 2015 vykázány výnosy (na straně D (+) i MD (-), v případě aktivace jen na straně D (+), za rok 2016 budou vykázány náklady (na straně D (-) i MD (+), v případě aktivace jen na straně D(-) = skupina 58x – přejmenována, 68x – zrušena úplně
– ve výkazu zisku a ztráty se odpisy a opravné položky budou vykazovat v souhrnné položce „Úpravy hodnot z provozní oblasti“, která se člení na trvalé a dočasné,
– srovnatelné údaje v účetní závěrce za rok 2016 budou vykazovány ve struktuře nových výkazů. Převodový můstek bude řešen novým ČÚS 024.- přijetí (peněžitého) daru se účtuje na ostatní provozní (finanční) výnosy (648), nikoliv na ostatní kapitálové fondy. ČÚS by měly upřesnit, zda se na tyto výnosy vztahuje aktuální princip ve vztahu k použití daru.
tab3.jpg
– inventurní přebytky odepisovatelného majetku se nově účtují do provozních výnosů a majetek je možné dále odpisovat. Jedná se o mimořádné provozní výnosy.
tab4.jpg
inventurní přebytky na neodpisovaném majetku (pozemek, umělecké dílo) se účtují do (mimořádných) provozních výnosů.
tab5.jpg
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.
Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění
I. Tržby z prodeje výrobků a služeb
II. Tržby za prodej zboží          není samostatné vykazována maržeA. Výkonová spotřeba
A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží
A.2. Spotřeba materiálu a energie
A.3. SlužbyB. Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/-)
= vzroste zásoba (ve výsledovce s -), poklesne zásoba (ve výsledovce s +)          změna způsobu účtování

 C. Aktivace (-) (skupina 52x zaniká, nastupuje 64x)          změna způsobu účtování

 D. Osobní náklady
D.1. Mzdové náklady
D.2. Náklady na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a ostatní náklady
D.2.1. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
D.2.2. Ostatní náklady

E. Úpravy hodnot v provozní oblasti
E.1. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
E.1.1. – Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – trvalé (odpisy, 551)
E.1.2. – Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – dočasné (změna stavu OP k DM, 559)
E.2. Úpravy hodnot zásob (změna stavu OP k zásobám, 559)
E.3. Úpravy hodnot pohledávek (změna stavu OP k pohledávkám, 559)

III. Ostatní provozní výnosy
III.1. Tržby z prodaného dlouhodobého majetku
III.2. Tržby z prodaného materiálu
III.3. Jiné provozní výnosy

F. Ostatní provozní náklady
F.1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu
F.3. Daně a poplatky (nově v provozních nákladech)
F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období
F.5. Jiné provozní náklady
* Provozní výsledek hospodaření (+/-)

 IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly
IV.1. Výnosy z podílů – ovládaná nebo ovládající osoba
IV.2. Ostatní výnosy z podílů

G. Náklady vynaložené na prodané podíly

V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
V.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku – ovládaná nebo ovládající osoba
V.2. Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku

H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem

VI. Výnosové úroky a podobné výnosy
VI.1. Výnosové úroky a podobné výnosy – ovládaná nebo ovládající osoba
VI.2. Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy

I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti

 J. Nákladové úroky a podobné náklady
J.1. Nákladové úroky a podobné náklady – ovládaná nebo ovládající osoba
J.2. Ostatní nákladové úroky a podobné náklady

VII. Ostatní finanční výnosy

K. Ostatní finanční náklady                                                                                           
 * Finanční výsledek hospodaření (+/-)          chybí mimořádné náklady, výnosy a VH
 ** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)          chybí VH za běžné období

L. Daň z příjmů                      
nedělí se na daň z běžné a mimořádné čin.
L.1. Daň z příjmů splatná
L.2. Daň z příjmů odložená (+/-)
** Výsledek hospodaření po zdanění (+/-)

M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-)
*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
* Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII.           sčítají se jen výnosy,nikoliv záporné náklady

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.
Směrná účtová osnova – přehled změn
Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
21 – Peněžní prostředky v pokladně
22 – Peněžní prostředky na účtech
23 – Krátkodobé úvěry
24 – Krátkodobé finanční výpomoci
25 – Krátkodobý finanční majetek
26 – Převody mezi finančními účty
29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku

Účtová třída 5 – Náklady
58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace

Účtová třída 6 – Výnosy
60 – Tržby za vlastní výkony a zboží
61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti
62 – Aktivace
64 – Jiné provozní výnosy
66 – Finanční výnosy
68 – Mimořádné výnosy – přejmenováno na mimořádné provozní výnosy